Není sídliště jako sídliště

Nejdříve: co mají sídliště na první pohled společného? Jsou sestavena ze samostatných typových domů, navzájem si podobných, postavených podle opakovaných projektů s přesně určenými rozměry a jednotným architektonickým ztvárněním. Jsou to hranoly vyšší a užší pro byty a nízké a široké pro minimální vybavení k bytům, mezery mezi domy, zeleň a spleť komunikací. Obývá je ustálené a stabilní sociální společenství a styl života nemá velké výkyvy, které jsou tak zřejmé v centrálních částech Prahy. Život v bytech je na první pohled neměnný. Stísněné prostory jsou omezené rozponem panelových stropů. Je jen malá možnost spojování bytů či adaptací bytů změnou příček, protože otvory v příčných nosných stěnách mohou být jen malé.

Samotný chod domácností se v průběhu časového sledu činností nemění. Vedlejší činnosti k hlavní funkci bytu jsou v bytě omezeny na minimum. Opravy, úklid, vaření, hobby, pobyt v úzkých loggiích, vzdělávání, někde i sousedské vztahy. Život před domem se omezuje na chůzi k chodníkům…, jsou krátké vzdálenosti do škol i k zastávkám MHD. Tato výhoda již není příliš platná, protože rodiny s auty dokážou být v dopravě rychlejší a pružnější.

Způsob života v sídlišti se od těch prvních, postavených před devadesáti lety, téměř nezměnil. Setkávání ve veřejném prostoru je jen náhodné kvůli otevřeným prostranstvím, rytmus odjezdů a příjezdů je stálý, před televizí stráví průměrný obyvatel stejně dlouho – asi tři hodiny denně – jako kdysi před černobílou obrazovkou s jediným programem. Jen se asi jinak nakupuje, většinou jinde.

Z hlediska běžného života platí: v sídlištích se bydlí dobře, ač s odsudky. Králíkárny, nevýhody a chyby prefabrikace, hluk od sousedů, parkování.

Nehledě na vnější podobnost sídlišť, na šeď nebo barevné nátěry a bujný růst zeleně a na nesporně se zlepšující údržbu veřejných prostranství, jsou mezi jednotlivými sídlišti sice málo vnímané, ale doslova propastné rozdíly.

Především je to technologie prefabrikace. Menší prvky z počátku, například stěnové bloky a montované stropy, umožňovaly větší variabilitu půdorysu bytů. Způsob zakládání ovlivnil, zda budou v suterénu prostory s vedlejšími místnostmi. Akceptování částečně podélného nosného systému umožnilo koncové a rohové sekce a lepší využití druhé nebo i třetí osluněné strany pro byty.

Pokud se použila i monolitická či dokonce skeletová konstrukce v parteru, bylo možné části přízemí omezeně využít i pro nebytové prostory. Lžiekonomika státu nedovolovala odchylky od „typů“, i drobné změny měly vždy vliv na zvýšení vnucených cen. Navíc dávala panelová konstrukce architektovi tak omezené možnosti, jako by byla pro muzikanta redukce na dvě oktávy a ještě bez půltónů nebo spisovateli jen na polovinu slovníku. Technologie VVU-ETA , kterou jsem znal, byla sama o sobě geniálně průměrná. Vyrobit některé panely sortimentu bylo nemožné, natož navrhovat úplně jiný panel. V těch podmínkách přesto vznikala výjimečná sídliště.

Pokud se architektovi podařilo provléci svůj projekt mezi dvěma útesy – státním investorem a stavební velkofirmou – a vydržet obviňování z atypičnosti, nehospodárnosti a obstát, tak to mohlo být jen v projektu z druhé poloviny šedesátých let. K tomu úspěchu bylo nutné přidat i vítězství nad Technicko ekonomickými podklady Ministerstva pro technický rozvoj, které striktně určovaly urbanistickou sestavu. Pozoruhodné procentní poměry byly stanoveny pro jednotlivé plochy sídliště při očekávané průměrné podlažnosti. Zastavěné plochy, zeleň, komunikace, ostatní plochy, občanská…..

Každé sídliště mohlo být jiné, ale jen v základech, kde se ceny neurčovaly, protože do podloží úřad předem podrobně neviděl. Paneláky byla tuhá krabicová konstrukce, jejíž základy musely být v pražské geologii různě náročné. Různost v podzemí však vidět není.

Není divu, že se po výstavbě každého sídliště zvedla kritika. A také dnešní odsudky jsou přísné. Po budovatelských letech a po zahojení staveniště, a také po výměně politiků, se v úřadech začalo mluvit o zahušťování sídlišť (slavné je období tzv. autobusového urbanizmu, organizovaného pražským Národním výborem začátkem 70.let). Deset let poté byla řeč o humanizaci sídlišť, část z toho bylo úsilí zastavět dříve vynechané mezery pro občanské vybavení a část, velmi problematická, byla vestavět to, co zdánlivě chybělo, to jest členění prostor, navození principu „tady a tam“, drobná architektura, komunitní centra pro účinnější kontakty obyvatel, a také co s nárůstem počtu aut. Nic z toho se až dosud nestalo. Nemohlo se stát bez nějakých nákladů a vždy se narazilo na chaotický systém inženýrských sítí, které by bylo nutné překládat. A překvapivě se bránila i konzervativní společnost, která mezitím na sídlištích dozrála.

Zázrakem se některá sídliště z uniformity vymykají. I když stárnou a mění se opět hromadně. Polystyrénem, barvami, nástavbami, krytými vstupy, náhradou nepotřebných kotelen, pavilónů.

Bitva o atypy a TEPy vyžadovala od projektantů velké nasazení a pokud se ještě shodou vnějších okolností podařilo ji vyhrát, jako v šedesátých letech, nebylo zdaleka hotovo. Další výjimečná, nenákladná, netechnická a kromě v soutěžním návrhu již nedohadovaná disciplína, bylo uspořádání prostoru mezi domy. Vymezení všeobecných vnějších stránek města, které jsou vzduch mezi stavbami, kontakty nebo oddělení mezi prostory, vztah mezi domy, vztah ke krajině nebo k postavenému sousednímu městu. Dosažení kvality na tomto výhradně výtvarném poli však nebylo samo sebou, dokázali to jen velcí tvůrci.

Mezi všemi pražskými sídlišti vyniká jen jediné. Všechna ostatní lze dále po částech a úspěšně zahušťovat, humanizovat, dostavovat, nepotřebné domy přestavovat či nahradit a měnit celé prostředí. Kromě Ďáblic. Tam se dosáhlo nejen zdánlivě nemožného v atypizaci domů, ale také cílů funkcionalistického urbanizmu ve spojení města a krajiny v neopakovatelné, velkolepé, protože zdánlivě marnotratné formě. V dokonale zvládnutých prostorech, mezerách a prolukách mezi domy, které si navíc nesou vyznamenání za porážku typizačních příkazů.

V Ďáblicích nelze nahradit bez rozmyslu žádný dům. Ani ty nízké nebo přízemní, i když stojí na technicky zastavitelných místech, i když kvůli zanedbání údržby a laciným či prázdným výlohám působí, jakoby jejich čas a funkce vypršely a nehodí se do nové doby, i když nejsou snadno udržovatelné, ani moderně skleněné a lesklé nebo dekonstruktivní, kromě dilatačních trhlin ve funkcionalisticky prosté stavbě. Se sídlištěm Ďáblice je nutné zacházet se srovnatelnou tvořivostí, se kterou vzniklo. Stejně jako s historickým městem. Již déle než století jsou uznávané památky schopné vydržet změny, jsou-li ovšem stanovena pravidla. Dravost změn může otupit jen poznání a respekt k památce a jediný první a dodržovaný počin: regulační plán organizovaný městem.

Martin Krise, 13.9.2017

Bourání krčků v areálu u Normy v ulici Tanvaldská

Bourání krčků v areálu u Normy Tanvaldská začalo. Průběh demolice můžete vidět na přiložených fotografiích.

UložitUložit

Užít si atrium – pocta tvůrci Čtverce Ak. arch. Tenzerovi

Přijďte 12. října společně vzpomenout na Ak. arch. Tenzera – tvůrce obchodního centra v Tanvaldské ulici, na jehož místě má vzniknout nová zástavba.
12. října od 15. do 18. hodin Tandvladská
Progam:
  • muzika, tvorba z darů přírody, street art, setkání se sousedy
  • informace o tvůrci a chystané knize o našem sídlišti
  • sdílení informací o bourání a výstavbě
Přineste kaštany, abychom mohli společně tvořit
Dobroty vítány 🙂

Vyjádření Mgr. Petry Kolínské k výstavbě na sídlišti

Záměr považuji za nepřijatelný, narušující urbanistickou koncepci sídliště Ďáblice, který neodpovídá stabilizovanému území dle územního plánu. Rozumím proto obavám vyjádřeným v usnesení zastupitelstva MČ Praha 8 ze dne 21.6.2017 i v textu petice proti této výstavbě.

Svůj nesouhlas vyjádřilo i zastupitelstvo HMP, když přijalo dne 14.9.2017 usnesení č. 29/91, ve kterém ZHMP „nesouhlasí s výstavbou vysokopodlažních budov v ulicích Střelničná 1347, Tanvaldská 1347, Frýdlantská 1351, Čumpelíkova 1222 a Šimůnkova 1625 na Praze 8“.

Podle Institutu plánování a rozvoje Prahy, který hlavní město Prahu zastupuje v povolovacích řízeních na jednotlivé záměry, patří mezi hlavní problémy plánované výstavby následující: Sídliště Ďáblice je hodnoceno hned po Lesné v Brně a spolu se Sítnou v Kladně jako jedno z nejlepších u nás. Plánovanou výstavbou vysokopodlažních budov v místech nízkopodlažních objektů občanské vybavenosti by byl hrubě narušen koncept původního založení sídliště.

Podle Územního plánu hl. m. Prahy se všechny dotčené pozemky nalézají ve stabilizovaném území s funkčním využitím všeobecně smíšené území SV případně všeobecně obytné území OV, bez stanovené míra využití území. Z hlediska limitů rozvoje je možné pouze zachování, dotvoření a rehabilitace stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti. Investor by měl proto vždy prokázat, že jeho záměr odpovídá regulativům platným pro stabilizovaná území a také výše zmíněné koncepci založení sídliště.

V neposlední řadě není této nové kapacitní zástavbě přizpůsobena infrastruktura a vybavenost sídliště – komunikace, kapacita školek a škol, zdravotní péče a dalších služeb. Jednání s investorem o zajištění příslušné infrastruktury a vybavenosti je v pravomoci městské části, která by měla v tomto směru aktivně působit.

Rozumím tomu, že určitá přestavba stávajících objektů je potřeba, lze připustit i určité navýšení podlažnosti, nikoliv však v této míře výškových domů.

V současné době běží projednání územní studie k záměru Bytový dům Střelničná vedené odborem územního rozvoje HMP. Připomínky může uplatnit každý do 9.10.2017. Další informace jsou zveřejněny na úřední desce Odboru UR HMP.

Na odboru majetku MHMP jsem zároveň prověřila pozemky, kterých se plánované záměry společnosti CPI Reality týkají, z hlediska vlastnictví. Pozemky parc. č. 2466, 2557/2 a 2621/28 k.ú. Kobylisy, na kterých stojí stavby v majetku CPI Reality, a.s, již byly v minulosti prodány společnosti CPI. Na pozemek parc. č. 2364/13 k.ú. Kobylisy, na kterém se nachází stavba ve vlastnictví CPI Reality, a.s., a společnost zároveň požádala o odkup pozemku, byl uplatněn restituční nárok, který však do dnešního dne nebyl vypořádán. Řízení o prodeji bylo proto do doby ukončení řízení o restituci přerušeno. Žádost o prodej jiných pozemků Magistrát neeviduje. Bez konkrétní přijatelné podoby záměru považuji prodej posledního pozemku za nepřípustný a věc budu v tomto ohledu také pečlivě sledovat.

Mohu Vás také informovat, že na sídlišti Ďáblice není evidován žádný podnět na změnu ani probíhající změna územního plánu.

Pro aktuální informace o probíhajících podnětech a změnách územního plánu HMP Vám doporučuji využít aplikaci Změna plánu – www.zmenaplanu.cz. (O změnách v území, které Vás zajímá, můžete být informováni také e-mailem pomocí funkce Hlídací pes.)

Věc budu dále sledovat jak z hlediska plánovaných záměrů, tak s ohledem na majetkoprávní vypořádání. Bez konkrétní přijatelné podoby záměru považuji, jak jsem již uvedla výše, prodej posledního pozemku za nepřípustný.

Doporučuji Vám se pro další informace obracet především na městskou část, která by měla hájit veřejný zájem na svém území především. Své připomínky ke konkrétním záměrům můžete posílat také přímo Institutu plánování a rozvoje Prahy.

Zdroj: http://dotazy.praha.eu/dotaz/vazena-pani-magistrov-mediich-napr/

Den architektury – Výzdoba budov na ďáblickém sídlišti

S historikem Tomášem Řepou po jednom z nejzdařilejších sídlišť v Praze.

Loni proběhla procházka z hlediska architektonicko-urbanistického vývoje, v letošním roce bude z pohledu dějin výtvarného umění – nahlédneme přes sklo nebo i zblízka na interiérovou výzdobu budov.

Sraz: ne 1. 10., 12.00, Binarova 1661, prostranství před Kulturním domem Ládví

Více informací na webu denarchitektury.cz

Územní studie CPI na objekt Střelničná

Byla zveřejněna Územní studie CPI na objekt Střelničná – připomínkové řízení končí 9. října 2017

Sdružení připravuje připomínky.

Vyzýváme obyvatele, aby se rovněž připomínkového řízení aktivně zúčastnili a zaslali své připomínky na Magistrát hlavního města Prahy, resp. ideálně je doručili na podatelnu Magistrátu.

http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/odbory/odbor_uzemniho_rozvoje/uzemni_planovani/uzemni_studie/studie_porizovane.html

https://www.praha8.cz/Oznameni-o-zpracovane-uzemni-studii-Bytovy-dum-Strelnicna-provereni-hmoty-objektu-v-kontextu-okolni-zastavby.html

II. sousedské grilování

Je to tu! Další sousedské posezení! 🙂
Tentokrát, aby to bylo spravedlivé, to uděláme na louce na druhé straně sídliště mezi ulicemi Chabařovická a Frýdlanská (tam co se chodí v zimě sáňkovat) https://mapy.cz/s/1XYZa
Opět to nebude žádná složitá organizace – přineste si s sebou něco dobrého k jídlu a pití, raději deku na sezení. Umíte-li hrát na nějaký hudební nástroj, budeme rádi, když nám zahrajete 🙂
Gril a uhlí zajistím a nic dalšího nám nebrání, abychom se zase pěkně neformálně sešli a poznali další nové lidi 🙂