Proč se cítíme v okolí stromů dobře a jak funguje efekt chlazení?

Přinášíme Vám citaci z knihy:

Voda ve vesmíru, na zemi, v životě a v kultuře autoři Václav Cílka podle Jana Pokorného

     Strom s průměrem koruny pět metrů má plochu asi 20 m2. V jasném letním dni na tuto plochu dopadne nejméně 120 kWh sluneční energie. Jenom jednom procento se spotřebuje na fotosyntézu, deset procent je odraženo jako světelná energie, 5-10% se vyzáří v podobě tepla a přibližně stejné množství zahřeje půdu. Největší část dopadající energie se spotřebuje evapotranspirací, tedy výparem ze samotné rostliny. Má-li strom dost vody, odpaří za den asi 100 litrů vody a na to se se spotřebuje asi 70 kWh energie. Pokud toto množství přepočítáme na deset hodin intenzivního slunečního svitu, tak chladicí výkon běžného, spíš menšího stromu je 7 kWh, zatímco vaše lednička má kolem 0,2 kWh a skutečně výkonná klimatizace asi 2 kWh. Jeden strom tedy chladí v měřítku tří luxusních klimatizací. 

Odpařená vodní pára se časem v nějakém chladnějším prostředí – třeba brzy ráno – opět změní v na vodu, v tomto případě na rosu, a tím vyzáří teplo. Přítomnost vody a stromu ve dne prostředí ochlazovala, ale v noci jej otepluje. strom navíc kořeny přijímá “špinavou” vodu, ale odpařuje čistou vodní páru. Když sedíme v letní restauraci pod slunečníkem, který teplo pouze odráží, tak teplota může být až o 6-8 °C vyšší, než když sedíme pod kaštanem, který zároveň odráží i chladí, V zimě strom nechladí, protože mu opadaly listy, ale tím, jak je tmavý, prostředí mírně otepluje.

Zdroj:

Voda ve vesmíru, na zemi, v životě a v kultuře

Václav Cílek podle Jana Pokorného

editor J. Kleczek

Vydal Radioservis: Praha 2011, str. 430

ISBN: 978-80-86212-98-2