Zeleň je pro sídliště Ďáblice typická, ale přiznejme si, kdy naposledy jsme se nad ní zamysleli? Často ji bereme jako samozřejmost a že ji tu máme si uvědomíme, až když nám ji začne někdo kácet. Proto jsme se rozhodli, že připravíme seriál o stromech na našem sídlišti. Dnes tu máme první kousek, kterým není nikdo jiný než javor mléč.
Mléč je původní dřevina po celé Evropě a v Malé Asii. U nás roste od nížin až do podhorských poloh po celém území. Je to teplomilná dřevina, která vyhledává vlhké a výživné půdy. Snese vysokou hladinu vody v půdě. Na druhou stranu je dosti odolná suchu a je schopná se přizpůsobit podmínkám sutˇových a roklinových lesů. Ve zpevněných plochách měst dlouhodobě trpí nedostatkem vláhy i nižší vzdušnou vlhkostí. To má za následek zasychání listů, snižuje se životnost a kmen může být poškozen mrazovými trhlinami. Je citlivý na posypovou sůl.
Javor mléč je strom, který dorůstá do výšek 20 až 30 metrů, má statný přímý kmen, který může mít až metrový průměr. Nese hustou, široce vejčitou korunu. Má vstřícné listy, ze kterých po nalomení řapíku vytéká bílé mléko. Pěti až sedmi laločnaté čepele jsou široké 6 až 18 centimetrů. Listy jsou světle zelené, na podzim se zbarvují do jasně žluté, oranžové až červené barvy. Tvar listů je podobný listům platanů, odtud latinské druhové jméno platanoides.
Javor mléč kvete počátkem jara, před vyrašením listů. Zelenožluté medonosné květy jsou uspořádány do koncových chocholíků, jsou oboupohlavné i jednopohlavné.
Plody javoru jsou zelené dvounažky, takzvané nosy.
Je vyšlechtěno mnoho kultivarů, které se liší vzrůstem, barvou a tvarem listů. Sadovnicky významná skupina dřevin, často používaná ve veřejné zeleni, parcích a zahradách.
Na sídlišti najdeme Acer platanoides například mezi parkovištěm Kurkova a věžákem Kyselova.
Text a foto Karel Pinkas, úprava textu Eva Caková
