Liliovník tulipánokvětý

K nejzajímavějším stromům, které kdy byly vysazeny na území sídliště, patří nepochybně exemplář liliovníku tulipánokvětého ve vnitrobloku ulic Za Střelnicí, Hlaváčova a Taussigova. Dnes je obestavěn budovami Komunitního centra. Dva dosud nedospělé stromky tohoto druhu najdeme před jídelnou ZŠ Burešova.
Liliovník patří k čeledi magnoliovitých (šácholanovitých), tedy k rodině primitivních krytosemenných rostlin *), která se objevila na zeměkouli v polovině druhohor. Druhy, které do ní patří, nás zaujmou především svými působivými květy.

liliovník tulipánokvětý – Liriodendrontulipifera
Strom pocházející ze Severní Ameriky, z východu USA. Přirozeně roste v rozsáhlé oblasti, jejímž středem prochází od severu k jihu Apalačské pohoří. Na severu začíná u Velkých jezer a na jihu končí u Mexického zálivu.  Obvykle je zde znám jako tuliptree.
Ve své domovině roste ve výškách od 0 do 1500 m n.m. Vyskytuje se v kopcích a pahorkatině,na řadě míst tvoří celé lesy. Především mu ale vyhovují bohaté těžší půdy podél vodních toků – podobně jako topolům. A protože oba rody spojuje i podobná kvalita dřeva, jsou ve své domovině populární též pod názvy yellow-poplar (žlutý topol) nebo tulip-poplar (topol s tulipány).
Ve státech Indiana, Kentucky a Tennessee je tulipánovník státním stromem.
Jako parková a okrasná dřevina se rozšířil po celém světě. Do Evropy se dostal v17. století. Ve druhé polovině 19. stol. se stal i u nás ozdobou mnohých zámeckých parků (1865 – Hluboká nad Vltavou). Vedle toho patří k obdivovaným stromům v řadě městských sadů. Mezi lidmi se mu také říká zkráceně tulipánovník.
Ve svém rodném kraji dosahuje liliovník tulipánokvětý výšek přes 40 metrů. V roce 1994 byl ve státě Virginie změřen exemplář o rozměrech: výška 44,5 m, průměr kmene přes 3 m, obvod asi 9,5 m. Liliovník vysazený u nás v trojbloku v 70. letech dvacátého století, je vysoký okolo 25 metrů. Šedá borka na jeho kmeni je svisle brázděná. Válcovitou korunu mu formují silné kosterní větve.
Na konci zimy jsou i na našich tulipánovnících k vidění pupeny. Jsou krátce stopkaté, ojíněné a svrchu zmáčklé – celkově připomínají kachní zobáky. Na jaře z nich nejprve vyraší listy. Mají dlouhý řapík a čepele jsou poměrně tuhé a rovné. Pokud jde o jejich velikost, bývají až 15 cm dlouhé a stejně tak široké. Jen jim vlastním lyrovitým tvarem se odlišují od lupenů ostatních listnáčů. Zbarvení listů je na horní straně sytě a naspodu světle až nasivěle zelené. Na podzim se před opadem přebarví do efektní zlatožluté.
Nejzajímavější jsou na liliovníku jeho květy. Jsou natolik zvláštní, že jak latinský tak český název na ně upozorňují 2x.  Rodové názvy Liriodendron (z řeckých slov leirion = lilie a dendron = strom) a liliovník poukazují na to, že jeho zvonkovité květy se podobají květům teplomilných lilií z Jižní Evropy. Druhové názvy tulipifera a tulipánokvětý jsou pro nás výstižnější. Sdělují nám, že ozdoby liliovníků silně připomínají tulipány.
Květy liliovníků rozkvétají na koncích větviček postupně. Prvé z nich se rozvíjí z poupatpo polovině května, poslední až koncem června. Zatímco 3 zelenošedé a obvykle zplihlékališní plátky nás přílišnenadchnou, vzpřímená tulipánovitá koruna je nádherná. Je 4 – 5 cm vysoká, zelenožlutá, u báze je okrášlena oranžovou klikaticí. Čím je jaro příznivější, tím je vybarvenější.
Jak již bylo řečeno, tulipánovník patří k primitivním krytosemenným rostlinám. Proto uprostřed korunních plátků najdeme souplodí mnohaspirálovitě srostlýchpestíků a tyčinky s dlouhýmiprašníky a krátkými nitkami.
Vřetenovitý šách dorůstá po odkvětu až do 8 cm. Zpočátku je zelený, později zdřevnatí a po dozrání se začne rozpadat.  Jednotlivé okřídlené nažky s kýlnatým žebrem se snášejí k zemi.  Šišticovitá souplodí (šáchy) se ale nerozpadají celá. Přes celou zimu zůstávají na stromě na stopkách věnce spodních nažek.  Podle tohoto příznaku poznáme již kvetoucí a plodící liliovník lehce i v zimě.

Na východě Spojených států je tulipánovník hlavní medonosnou dřevinou. Med, který poskytuje, má barvu červenohnědou. V USA je liliovník rovněž ceněn pro jeho světlé, lehké a poměrně měkké dřevo. Využívají ho pro svou tvorbu řezbáři a sochaři, používá se při výrobě nábytku, obkladů s dekorativní kresbou a překližek. Indiáni z kmene Cherokee používali kůru z kořenů tohoto druhu jako hořké tonikum– při potlačování horečky a revmatismu, při poruchách trávení i jako srdeční stimulant.
Liliovník bývá také středem pozornosti amerických básníků a spisovatelů. K nim náleží i E.A.Poe, autor romantických básní, prvních detektivek a prvních hororů. V jedné své tajuplné historce poznamenává, že když jdeme na jaře hájem kvetoucích tulipánovníků za vanoucího větru, máme dojem, že se nám před očima mihotají pestrobarevní motýli. A ve známé povídce „Zlatý brouk“ jej považuje za nejnádhernějšího velikána lesů na východě severoamerického kontinentu.

*) Primitivnost magnoliovitých (šácholanovitých) dřevin se projevuje především ve stavbě jejich květů:
a)       často se nesnadno odlišují kališní a korunní okvětní plátky
b)       pestíků je v květu mnoho a jsou uspořádány do spirálovitých šáchů
c)      četné tyčinky mají krátké nitky a dlouhé prašníky

DENDROLOGICKÝ SLOVNÍČEK:

borkaodumřelá, obvykle rozpraskaná nebo odlupující se, vnější část kmene
kůraprvní živé pletivo stonku (kmene) pod pokožkou nebo borkou
krytosemenný vajíčko (semeno) je ukryto uvnitř semeníku, který je kromě čnělky a blizny součástí pestíku (samičíorgán)
nažkasuchý, nepukavý jednosemenný plod s blanitým nebo kožovitým oplodím; někdy může být okřídlená
souplodísoubor plodů, složený z jednotlivých pestíků jednoho květu, navzájem spojených květním
lůžkem
šáchspirálovité (vřetenovité, šišticovité) souplodí, které vzdáleně připomíná šišku jehličnanů
tyčinkasamčí orgán, vystavěný z nitky a prašníku (ve kterém se tvoří pyl)

Autor  Karel Pinkas

Slovo úvodem

Při výstavbě našeho sídliště měla parkovou zeleň na starosti Ing. Z. Buriánková. V realizovaném projektu uplatnila mj. princip skupinové výsadby stromů a keřů.    Mezi remízky s rozmanitými domácími i cizokrajnými dřevinami ponechala volné, snadno obhospodařovatelné travnaté plochy. Protože se však mechanizmy vyvíjejí a jsou stále šikovnější, bylo možné v minulých letech vysadit u nás mnoho nových dřevin.
Druhově je sídlištní zeleň velmi bohatá, je to vlastně docela zajímavé arboretum. Jehličnany jsou v parku zastoupeny téměř všemi rody, které u nás rostou. Vyjmenujme si alespoň nejzajímavější druhy: borovice Jeffreyova a b. pokroucená, jedle bělokorá, ojíněná, korejská a kavkazská, smrk sivý a omorika, jedlovec kanadský, duglaska tisolistá, cypřišek Lawsonův a různé jalovce, které jsou zde zastoupeny především svými prostorovými kultivary.
Nejatraktivnějším listnáčem na sídlišti je od počátku zcela jistě liliovník tulipánokvětý. Určitě nás ale zaujmou i další druhy, jako např. jinan (gingo), sakura, ořešák černý, mahalebka, střemcha, platan, katalpa, bříza papírovitá, kaštanovník, lípa řapíkatá, osika, jíva, hlošina, svitel, atd. A najdeme zde také tvarové či barevné šlechtěnce nám dobře známých stromů jako jsou javor mléč nebo jasan ztepilý.
Bohatě je zde zastoupeno i spodní patro, tedy keře: cesmína, dřišťál, vajgela, kolkvície, tavola, tavolník, pustoryl, trojpuk, brslen, kdoulovec, třezalka, kalina a další. Řada z nich je tady opět prezentována svými kultivary.
Na sídlišti máme i jeden památný strom. Je to dub letní, který roste 30 m od věžového domu Kyselova 2. Na obvodě jsem mu naměřil 410 cm, šplhá se do výše přes 20 metrů a jeho stáří odhaduji na 200 let.
V blízké budoucnosti bude na webu Krasných Kobylis vycházet v sekci Zelená divize série článků, nazvaná Stromy okolo nás. V nich se budu snažit seznámit vás, milé čtenářky a vážení čtenáři, s dendrologickými detaily a dalšími zajímavostmi, vztahujícími se k u nás rostoucím dřevinám. Věřím, že alespoň někoho z Vás zaujmou.

Karel Pinkas

Jako první se  můžete v lednu těšit právě na nejatraktivnější liliovník tulipánokvětý.

Petice za zelený vnitroblok u Kobyliského náměstí v Praze 8

Na náš spolek se obrátili  spoluobčané z Kobyliského náměstí s prosbou o pomoc. I jim hrozí nová zástavba a  zánik zeleně.
Podpořme jejich petici, i oni bojují za své domovy.

Obracím se na Vás jménem občanů Kobylis, kteří bydlí v blízkosti Kobyliského náměstí. V jeho sousedství (mezi ul. Pod Sídlištěm, Vršní a Nad Šutkou) se nachází zelený vnitroblok (parc.č. 628/1 v k.ú. Kobylisy), kterému hrozí, že stromy budou pokáceny a bude zastavěn bytovým domem. Nyní probíhají jednání mezi Prahou 8 a developerem, kde developer žádá Prahu 8 podporu.
My, lidé bydlící okolo vnitrobloku, naopak chceme zachovat zelený vnitroblok a rekultivovat jej s vytvořením parkové zeleně, která by této frekventované části Kobylis slušela. Vstoupili jsme proto do jednání s Prahou 8 i hl. městem Prahou, sepsali petici atd.

Prosíme Vás o podporu v našem jednání s městskou částí Prahou 8 a hlavním městem Prahou. Rádi se s Vámi sejdeme, promluvíme po telefonu, poskytneme další podklady.

Chceme také ukázat, že na zachování zeleně záleží i lidem, kteří nebydlí v přímém sousedství Kobyliského náměstí. Proto jsme vytvořili e-petici, kterou je jednodušší a rychlejší šířit. Prosíme, pokud jste pro zachování veřejné zeleně v tomto místě, podepište ji a pokud můžete, rozpošlete dále.
odkaz na petici zde:
https://e-petice.cz/petitions/petice-za-zeleny-vnitroblok-u-kobyliskeho-namesti-v-praze-8.html

Za jakoukoliv podporu předem děkujeme.

Adéla Poustková

Projekt stromy pro sídliště Ďáblice

Cílem projektu je obnova zaniklé zeleně, a to jak na sídlišti, tak i v jeho blízkém okolí.

Stromy

První strom vysazený v rámci projektu ve vnitrobloku Taussigova je jírovec maďal (kaštan).
Strom zakoupila a vysadila rodina Rumlova, která také dobrovolně přijala závazek dlouhodobé péče o něj. Strom nese jméno bojovníka proti fašismu, letce RAF, Kurta Taussiga.
Děkujeme rodině Rumlových a velmi si vážíme jejich daru.
Výsadba proběhla dne 16.11. 2019 v 10,30 hod. za účasti senátora Lukáše Wagenknechta, starosty Městské části Praha 8 Ondřeje Grosse, zastupitele Martina Cibulky a občanů.
Všem děkujeme za účast a podporu projektu.

Informace k osobě Kurta Taussiga

Kurt Taussig se narodil 28.10. 1923 v Teplicích-Šanově. Zemřel 19.9.2019 v Londýně, v roce 2018 se stal čestným občanem města Teplice a v roce 2019 obdržel medaili Za hrdinství.
Kurt Taussig byl jedním z tzv. Wintonových dětí, podařilo se mu v roce 1939 opustit se svým mladším bratrem okupované Československo a odjel do Velké Británie. Rodiče a další sourozenec skončili v koncentračním táboře. Mladý Kurt se rozhodl v Británii aktivně zapojit do boje proti fašismu a přihlásil se nejdříve do československé letecké perutě, kde pro svůj původ – byl považován za Němce – nebyl přijat. Vstoupil proto do britské Royal Air Force, absolvoval pilotní výcvik, a poté se stal letcem 225. perutě, kde létal na Spitfiru, Na své letecké uniformě nosil nášivku Československa. Svoji činnost u RAF ukončil v roce 1947 v důstojnické hodnosti. Až do své smrti žil ve Velké Británii. Jeho životní příběh zpracoval slovenský historik Milan Herčút ve své knize: Spitfiry nad bojištěm, příběh československého pilota R.A.F. F/Lt. Kurta Taussiga.

Dárcem dalšího stromu bude senátor Lukáš Wagenknecht.
O podrobnostech Vás budeme informovat.
Chcete se zapojit?
Můžete darovat strom, pomoc s údržbou – ozvěte se. stromyprosidlistedablice@seznam.cz
Dotační programy
www.sazimebudoucnost.cz
Parametry dotačního programu jsou dobře zpracovány v článku:
https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/sazeni-stromu-muze-zacit.mzp-da-na-sazenice-a-peci-o-stromky-100-milionu-korun
Zajímavosti:
https://ekonomickydenik.cz/prinosy-stromu-mesta-milion-dolaru-kilometr-ctverecni/
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mestska-zelen-nad-zlato-kalifornsti-lesnici-spocitali-prinos-stromu-v-ulicich
nalane.eu/16-vyhod-strom

Naučná stezka sídlištěm Ďáblice

  • na zhodnocení sídliště a jeho potenciálu
  • umožňuje aktivní spolupráci místní správy s občany
  • vzdělává na konkrétních případech
  • připomíná historická místa a chvíle
  • podporuje komunitní život
  • aktivizuje všechny věkové kategorie
  • vylepšuje kvalitní základ s ohledem na potřeby v 21.století

Propojuje historická místa, kulturní památky, umělecká díla, přírodní zvláštnosti, stromy

  • Národní kulturní památku Kobyliská střelnice
  • Národní kulturní památku Ďáblický hřbitov
  • Památník Polské armády
  • Nový židovský hřbitov v Praze-Libni
  • Fontánu v nákupním centru Ládví
  • Sluneční hodiny
  • Památný dub (190 let)
  • Biotopové jezírko
  • Lipovou alej
  • Zahradnictví Ďáblice, od 1924 zásobní zahrada pro pražské parky
  • Stromy a jejich zajímavé kultivary pojmenované po osobnostech
  • Umělecká díla Schoulená dívka, Pelikáni, Žába, Koupaliště, Plačící žena, Abstraktní plastika, keramická stěna KD Ládví, drobná umělecká díla ve vestibulech a vstupech
  • zničená umělecká díla se pokusíme obnovit nebo alespoň připomenout např. prameník, mozaiky v kině, obchodech, mramor na OC Ládví atd.
  • Přírodní památka Ládví
  • Pomník obětem 2. světové války v Ďáblickém háji
  • Geodetická věž
  • Hvězdárna Ďáblice
  • Pastva ovcí a koz na louce u hvězdárny

Panely na každém zastavení budou obsahovat informace

  • o naučné stezce
  • o stromech, o péči, o nákladech
  • o ptactvu, hnízdění, budkách
  • o významných osobnostech
  • o způsobech a místech pro ekologickou likvidaci odpadu

Naučná stezka bude zanesená do turistických bedekrů.

Projekt obnovy slunečních hodiny

V rámci projektu by měly být obnoveny sluneční hodiny před domem ve Famfulíkově ulici. Vrátit by se měl květinový záhon a upraveno okolí tak, aby byl  zdůrazněn tento zajímavý a originální prvek parkové úpravy sídliště.

Obnovené  hodiny budou jednou ze zastávek naučné stezky sídlištěm Ďáblice.   Popis jejich funkce  bude uveden na informačním panelu.

Zúčastněte se tohoto projektu, kontaktujte nás:            slunecnihodinydablice@seznam.cz

Chcete přispět na obnovu slunečních hodin Fio Banka, a.s. 2401306659/2010

   * K platbě do poznámky/ do účelu platby prosím uveďte „Dar spolku na hodiny od a Vaše jméno“ a jako variabilní symbol Vaše telefonní číslo. Děkujeme

Projekt obnovy prameníku

V rámci projektů na obnovu uměleckých děl na sídlišti se snažíme i o obnovu zaniklé plastiky PRAMENÍK od akademického sochaře Vladimíra Kýna, a to ve spolupráci s jeho synem historikem umění, architektem Zdeňkem Lukešem.

Autor plastiky:

Vladimír Kýn  31. 1. 1923 v Holešově u Zlína – 11. října 2004 v Praze

akademický sochař, výtvarník a ilustrátor, otec českého architekta, historika architektury, odborného publicisty a vysokoškolského pedagoga Zdeňka Lukeše.

https://zdeneklukes.eu/index.php?menu=rodice_vladimir_kyn

Informace k plastice

Původně měla být plastika umístěna na nově vznikajícím sídlišti na Proseku, ale z ideologických důvodů k tomu na poslední chvíli nedošlo. Od té doby (vytvořena byla kolem roku 1968) zůstala ležet 10 let na tamním sídlišti ve křoví, dokud ji objevil Ing. arch. V. Tuček a nechal ji převézt o kousek dál na sídliště do Ďáblic. Jeho obyvatelé ji po dohodě s autorem svépomocí instalovali na současné místo. Fontánu tvoří bronzový kalich s vnitřní strukturou, která byla napojena přímo na přívod vody. Nebyla tedy poháněna čerpadlem, pouze průtoková. Voda přitékala jednou “nohou”, část tryskala z plastiky, a druhou odtékala opět do potrubí, která napájelo nedaleké jezírko s pelikány. Původně stála na malém ostrůvku uprostřed rezervoáru, který byl později zabetonovaný. V roce 2007 byla celá kovová část postupně rozkradena a betonový zbytek byl zrušen.

ZDROJ: www.vetřelciavolavky.cz Autor Pavel Dvořák

Chcete přispět na obnovu plastiky prameníku Fio Banka, a.s. 2401306659/2010

* K platbě do poznámky/ do účelu platby prosím uveďte „Dar spolku na PRAMENÍK Vaše jméno“ a jako variabilní symbol Vaše telefonní číslo. Děkujeme

Projekt výsadba stromů na velkém dětském hřišti v ul. Burešova

Obrátili se na nás rodiče dětí s žádostí o pomoc při řešení většího zastínění herních ploch na dětském hřišti v ulici Burešova tak, aby se hřiště dalo užívat v co největší míře i v horkých letních měsících.

Po zvážení všech podnětů a návrhů na pergoly a podobné možnosti se jeví jako nejlepší řešení výsadba stromů. Stromy neposkytují pouze pasivní stín, ale zároveň tlumí hluk, ochlazují prostředí, zachytávají prach, produkují kyslík a v neposlední řadě mají i velký estetický význam. Stromy tak mnohonásobně vrací prostředky vynaložené na jejich pořízení a péči o ně.
Aktuálně spolu s odborníky vybíráme vhodné dřeviny a budeme prezentovat tento záměr ÚMČP8.