Od zahájení výstavby ďáblického sídliště už uplynulo víc než 50 let, Dokončeno bylo před necelými 50 lety. Čas se podepsal i na ikonickém prvku sídliště Ďáblice, červených mosaikových lodžiových panelech. Po několika desetiletích působení slunce a mrazu se začala jednotlivá sklíčka uvolňovat. V některých panelech se začaly projevovat vážnější problémy. Některá SVJ je proto při zateplení fasády odstranila a nahradila lehkými deskami stejného formátu a barvy. Některá je nahradila červeným sklem zcela odlišného formátu. Několik SVJ překrylo líc mosaikových panelů folií či deskou, Jen nemnohá je nechala opravit. K náhradě 77 lodžiových panelů ze severní fasády letos přistoupilo SVJ Hrubého. Poškozené i zdravé panely byly likvidovány, několik se jich se svolením prováděcí firmy ocitlo v soukromých sbírkách autorů knihy o sídlišti Ďáblice. Ne všechny zbylé mosaikové panely však skončily na skládce. Dva „zdravé“ panely potkal mnohem lepší osud.
Jeden převzali do sbírky stavitelství pracovníci Národního technického musea. Panel umístili do studijního depozitáře Centra stavitelského dědictví NTM v západočeských Plasích. Zhruba takhle bude vypadat popisek:
Panel ze zábradlí hospodářské lodžie severního průčelí domu čp. 1200-1205, Hrubého 2-12 (projekt 1969, kolaudace 1973). Jedná se o jeden z dvaceti deskových domů postavených podle projektu Viléma Hesse a J. Schneidera mezi lety 1969-1975 v centrální části sídliště Ďáblice. Blok A22 tvoří severní stranu jednoho ze tří polouzavřených „čtverců“ orientovanou k 1,2 km dlouhé parkové ose. Atypické jedenácti a čtrnácti patrové deskové domy s průchozím parterem na pilířích a s ustupujícím posledním podlažím byly spolu s dalšími jedinečnými objekty sídliště Ďáblice vytvořeny z typové soustavy T08 B pod vedením hlavního architekta souboru Viktora Tučka. Červené mosaikové panely zdobící sdružené obytné lodžie i samostatné lodžie hospodářské jsou typickým znakem oceňovaného souboru, v Českých zemích nemají obdobu. Panel demontován v dubnu 2021, do soukromé sbírky získán 23. 4. 2021.
Druhý ze dvou panelů, který před zničením uchránili Jiří, Petr a Jan Jelenovi, skončil na akademické půdě. Rovněž v pátek 28. 5. 2021 byl odvezen z dočasného úložiště v Praze-Dolních Chabrech do UCEEB neboli Univerzitního centra energeticky efektivních budov v Buštěhradě, jež je jedním z vědeckých pracovišť ČVUT. Mladí vědci zkoumající vylehčování betonových prvků vytvoří nejmodernějšími technologickými prostředky repliku mosaikového panelu pro sídliště Ďáblice a prověří možnosti jeho sériové výroby. Repliku vytvoří z vysokohodnotného betonu a namísto ocelových prutů vyztuží panel speciálními uhlíkovými vlákny. Pokud se domům podaří získat památkovou ochranu, bude možné nahradit poškozené panely kvalitními replikami s přispěním dotačních programů.
Prezentace mosaikového panelu v Centru stavitelského dědictví NTM v Plasích poukáže na mizející vrstvu kulturního dědictví neprávem zatracované epochy našich novodobých dějin a na nutnost odlišování stavební produkce svobodnějších a kreativnějších 60. let od normalizačních let 70. a 80. Obrátí pozornost k faktu, že zdaleka ne všechny stavební počiny zprůmyslněného stavebnictví měly malou hodnotu (viz řemeslně náročné ušlechtilé omítky se sgrafity 50. let, produkce 60. let, v nichž stavby vznikaly na základě soutěží). Část hromadné bytové stavební produkce, hlavně družstevní a podnikové, byla realizována podle kvalitních autorských projektů, s ušlechtilými tvrdými omítkami. I běžné bytové domy mohly mít hodnotné mosaikové meziokenní výplně a mozaikou obložené vstupy či vnitřní stěny lodžií. Mozaikové zábradlí však najdeme jen v Ďáblicích. Jak dlouho ještě vydrží, než je SVJ z obav o bezpečí chodců také odstraní? Vrátí se sem opět v plné kráse a jedinečnosti? Zatím se uvažuje o možnosti využití nepoškozených panelů jako sériových popartových výtvarných děl do nezdobených vestibulů. Ujme se tenhle nápad?
Hana Řepková 10. 6. 2021
