Územní studie sídliště Ďáblice ke stažení
Oceňujeme posun v návrhu, který oproti dřívějším verzím odráží hodnotnou koncepci sídliště a pracuje s ohledem na jeho historii a zároveň formálním členěním a podobou již odpovídá účelu pořízení územní studie. Protože se jedná o defacto první možnost podrobného připomínkování vhodně zpracované a členěné studie, je připomínek velké množství; doufáme však, že právě proto přispějí ke zkvalitnění řešení územní studie.
Protože některá zjištění analytické části jsou přímým východiskem připomínkovaných částí návrhu, uvádíme i připomínky k analytické části – avšak pouze takové, kde je vazba na návrh prokazatelná a zásadní.
Méně závažné připomínky, které jsou spíš upozorněním na nepřesnosti a chyby jsou uvedeny v příloze.
Připomínky k analytické části
V části A.1 výkrese HISTORIE A URBANISTICKÁ STRUKTURA je chybně uvedena výška objektů občanské vybavenosti (Včel) Frýdlantská a Šimůnkova – místo skutečné výšky 1NP je uvedeno 2NP. V tomtéž výkrese jsou jedna MŠ a dvě soukromé ZŠ a zázemí koupaliště chybně uvedeny jako bydlení namísto občanského vybavení. Požadujeme chyby v podlažnosti a využití opravit.
V části A.1 ve schématu etapizace výstavby sídliště je zástavba bytových domů podél ul. Davídkova chybně uvedena jako výstavba v rámci sídliště. Fotomapa z roku 1966 (tedy 2 roky před zahájením výstavby sídliště) je již zachycuje. Nízkopodlažní obytná zástavba podél Davídkovy je torzem regulačního plánu z 30. let 20. století, podle nějž byla postavena kvalitní malometrážní zástavba řadových RD v okolí libeňské vodárny. Narušení spádovosti uvedené v A.1.3 není přesné, OC Ládví představovalo vyšší vybavenost, takže sem spádovalo v tomto smyslu celé sídliště od počátku, metro tento efekt posílilo – došlo tedy k proměně spádovosti, ale ne narušení. Počet obyvatel v původním záměru je v části A.1.4 uveden chybně, viz příloha. Požadujeme údaje o historii opravit.
V části A.1.4 Urbanistická struktura je popsána velmi schematicky a uspořádání většiny prostranství je hodnoceno negativně. Není přesně popsána role vnitrobloků, nejsou rozlišeny různé kvality a intimita bočních prostorů na straně deskových domů „dvojic“ odlehlé od parkování a příjezdové komunikace, není rozlišena rozdílná kvalita prostranství podél dvou deskových domů s východo-západní orientací. Nejsou jako hodnoty popsané architektonické prvky, které podporují čitelnost struktury: Podloubí/chodníky kryté přesahem střechy či samotné budovy, loubí, jež jsou typickým prvkem sídliště Ďáblice. Naprosto zde chybí popis a zhodnocení veřejných prostranství a uspořádání okrskových center vybavenosti (Včel) a čtvrťového centra Ládví. – texty věnované těmto centrům v dalších fázích jsou z hlediska popisu struktury nedostatečné. Požadujeme zpřesnit a doplnit popis urbanistické struktury.
V problémovém výkrese nejsou v kategorii významné objekty rozlišeny objekty významné z funkčního hlediska, z kompozičního hlediska a architektonicky hodnotené (mnohé objekty spojují všechny aspekty , ale například budovy MŠ jsou významné především z hlediska zajištění dostupnosti předškolního vzdělávání . Z hlediska funkce i kompozice sídliště jsou významné Včely jako lokální centra vybavenosti, přitom na Z a V okraji sídliště jsou značeny jako nevýznamné či jako obytné. Požadujeme hlediska významnosti stávajících budov rozlišit.
V problémovém výkrese není jako hodnota uvedeno uspořádání sídliště do okrsků s pěší dostupností vybavenosti. V sídlišti i okolí přibývá starých a osamělých lidí, všichni nepoužívají na nákupy auto či zásilkovou službu. Dosah základní vybavenosti v docházkové vzdálenosti je jednou z velkých předností sídlišť, která musí být zachována. Požadujeme dostupnost vybavenosti díky orkskovému uspořádání do hodnot doplnit.
V kapitole A.9 .1 Participace na sídlišti jsou bez argumentace hodnoceny spolky na sídlišti působící, přičemž z dlouhého a složitého projednávání územní studie jsou cíleně vybrány momenty tak, aby mohl být spolek Krásné Kobylisy vylíčen jako NIMBY a tím delegitimizován v jednání. Je naopak opomíjena řada odborných podkladů, které nechal spolek na vlastní náklady připravit i vlastní aktivita na přípravě vize sídliště, která novou výstavbu za konkrétních podmínek připouští. V textu není popsáno, do jaké míry ne/fungovala komunikace s veřejností a městskou částí ze strany IPRu a zpracovatele územní studie. Požadujeme z textu kapitoly o participaci vypustit všechny hodnotící soudy.
Z hlediska potřebné schopnosti reagovat na aktuální výzvy pro města a městské struktury považujeme za nedostatek nezhodnocení zranitelnosti sídliště v důsledku klimatické změny zejména s důrazem na vegetaci a obecně zelenou infrastrukturu a nezhodnocení připravenosti technické infrastruktury a veřejných prostranství na elektromobilitu ve větším měřítku. Požadujeme hodnocení zranitelnosti v důsledku klimatické změny a připravenosti na elektromobilitu doplnit.
Připomínky k návrhové části
Obecné připomínky k formě zpracování návrhové části
Poprvé došlo k jednoznačnému rozčlenění textu územní studie na zásady (šedě podbarvené) a odůvodnění v ostatním textu. Po takové změně jsme opakovaně volali a vítáme ji. Studie tak získává podobu, díky které může začít plnit svůj účel – být neopomenutelným podkladem pro rozhodování v území. Rozčlenění ale neproběhlo důsledně, v částech odůvodnění zůstaly některé obsahové body, které by měly být transformovány do zásad a do části zásad převedeny. Zároveň pro praktické využití chybí strukturování zásad do srozumitelných věcně propojených celků, v delších prostých výčtech je nesnadné se orientovat a vnímat zásady jako logický celek. Požadujeme proto důsledné převedení všech zásad, byť zatím jen naznačených, do označené části zásad a uspořádání zásad do logických celků.
Některé zásady nebo části odůvodnění směřují k procesním doporučením (např. zpracovat generel zeleně, zřídit funkci sídlištního zahradníka, zadat řešení formou architektonické soutěže, umožnit správu některých území jednotlivci nebo SVJ). Požadujeme procesní doporučení oddělit a jednoznačně odlišit od zásad pro povolování staveb. Ideálně pro ně vytvořit samostatnou kategorii.
Studie se nevěnuje potřebám dospívajících, pro které je v území nejméně aktivit a služeb a nenavrhuje další. Požadujeme doplnit aktivity pro dospívající.
Jednodušší řešení dopravy a vegetace a technické infrastruktury v návrhu, než je stanoveno v zadání územní studie, považujeme za dostačující a souhlasíme s ní – i samo zadání umožňuje se odůvodněně odchýlit. Požadujeme doplnit pouze problematiku adaptace na změnu klimatu a připravenosti dopravní a technické infrastruktury na masovější rozšíření elektromobility.
Přístup rozdělení zásad podle jednotlivých urbanistických prvků je praktický, ale při velmi malých územích jednotlivých prvků dochází k roztříštěnosti a nejasnostem na hranicích – které zásady kde hledat a kam až v území sahá jejich platnost. Požadujeme rozhraní platnosti zásad upřesnit Doporučujeme území karet prvků poslučovat do menšího počtu logičtějších celků.
Připomínky k jednotlivým částem návrhu
Základní koncepce
Zásady základní koncepce nejsou uspořádané do logických celků, ale jsou uvedené jako jednotlivosti; zde je výsledný text velmi nepřehledný, některé formulace jsou nejednoznačné – zejména popis uspořádání center vybavenosti a jejich veřejných prostranství. V zásadách se neobjevuje popis typických architektonických prvků, které přispívají k čitelnosti jednotlivých funkcí a jsou zásadní pro zachování (resp. obnovu) původní architektonické hodnoty staveb. V textu odůvodnění je zmíněno následující: zachování urbanistické struktury v centrální části sídliště – rozvoj možný pouze uvnitř stávajícího objemu staveb – jedná se o zásadu, která by měla být začleněna mezi zásady. Požadujeme zásady uspořádat, zpřesnit a doplnit.
A. 2. Struktura území
200/ Kompozice (+ Hlavní výkres)
Hlavní výkres používá kombinaci regulativů stavebních čar, maximální zastavěnost stavebního bloku, maximální rozsah hrubých podlažních ploch a plošný požadavek na veřejné prostranství v rámci stavebního bloku. U většiny území, kde jsou stavební čáry použity velmi přesně ke stabilizaci stávající funkční struktury, tím vzniká zdvojovaní regulativů a požadavek na max. % zastavěnost není podstatný z hlediska stanovení požadavků na strukturu (stačí stavební čáry) ani kapacitu (stačí HPP) a spíše zbytečně fixuje rozlohu zásobovacích dvorů vybavenosti a dalších nepodstatných ploch; naopak v areálech vzhledem k častému využití rozsáhlých ploch vymezených stavební čarou volnou je maximální zastavěnost stavebního bloku důležitý regulativ. Uliční čára v řadě případů vymezuje uliční (veřejné) prostranství nelogicky a spíše než z urbanistické struktury vyplývá z řešení dopravy. Uvedení výškových hladin dle PSP celý návrh dále znepřehledňuje, neboť na značné části řešeného území je stejně nelze využít – je buď nutné zachovat stávající objemy staveb, nebo respektovat podrobněji stanovenou maximální výšku. Požadujeme ještě mix regulačních prvků budov přehodnotit a maximálně zpřehlednit. Například u staveb, kde stavební čáry fixují přesně nebo s mírnou rezervou jejich tvar vynechat/nestanovit regulativ maximální zastavěnosti stavebního bloku.
V okrskových centrech vybavenosti (Včel) je stanovena maximální výška zástavby 2NP, to znamená ve skutečnosti 2NP + ustupující podlaží (v textové části výslovně uvedeno počet podlaží do 3NP). To znamená ztrojnásobení výšky zástavby a výraznou změnu. Požadujeme uvést maximální výšku zástavby včel 1NP + ustupující podlaží a adekvátně k tomu snížit maximální HPP u Včely Tanvaldská na max 6000 m2.
Okrskové centrum vybavenosti Čumpelíkova je zařazeno do jednoho stavebního bloku spolu s objektem garáží a má stanovenou společně jednu maximální hodnotu HPP. To bude problematické při posuzování budoucích úprav obou částí. Požadujeme stanovit maximální HPP pro objekt okrskového centra vybavenosti Čumpelíkova a objekt garáží zvlášť.
Zástavba „specifického projektu“ na parkovišti v ulici Davídkova neodpovídá ani původní struktuře zástavby z 50. let vybudované na základě předválečných regulačních plánů, ani koncepci sídliště. Požadujeme možnost nové zástavby na parkovišti v ul. Davídkova vypustit. Zároveň poukazujeme na to, že pro architektonickou soutěž jsou v území skutečně potřebné úlohy – veřejná prostranství a zástavba čtvrťového centra Ládví a předprostor Ďáblického hřbitova.
Čtvrťové centrum Ládví v reakci na dobudování metra a tím zvětšení spádové oblasti skutečně potřebuje intenzifikaci pro doplnění dalších služeb, návrh ji ale zčásti odsouvá do fáze námětu a ne návrhu a do polohy těsně podél Střelničné ul., což je jednak v rozporu s platným územním plánem a jednak s koncepcí sídliště a zároveň je to technicky zbytečně náročné z hlediska zakládání. Zástavba tvořící uliční frontu podél ul. Střelničná by tvořila novou obchodní ulici a měnila tak uspořádání sídliště. Zároveň by narušila dosavadní důslednou ortogonalitu souboru a tím nevhodně navazovala na současný kritizovaný objekt metra. Požadujeme změny zapracovat bez fáze námětu rovnou do návrhu doplněním nových funkcí v rámci ortogonální struktury a transformací objektu metra na subtilnější řešení.
V zásadách se neobjevuje popsání základních principů struktury, které tvoří její čitelnost a měly by být využívány nadále. Požadujeme doplnit zásadu pro přestavby i novostavby v sídlišti v tomto smyslu:
⮊ Obytné stavby jsou vyšší a mají vertikální členění tvořené sloupci lodžií, sloupci červených desek výplní zábradlí a liniemi fasády.
⮊ Občanské stavby jsou nižší (1-2 nadzemní podlaží, pouze školy vyšší) a mají horizontální členění tvořené římsami, loubími a pásovým uspořádáním oken.
Zásady neuvádějí, jak vyvažovat zachování hodnotného charakteru objektů a snižování negativních vlivů na životní prostředí zejména u obnovitelných zdrojů energie. Požadujeme doplnit zásady pro umisťování fotovoltaických a fototermických zařízení na objekty.
Souhlasíme s označením plochy P02.1 s názvem Žernosecká louka definovaného jako plocha nestavebního bloku – veřejná zeleň a požadujeme uvedený charakter plochy zachovat.
A.2.1. Uliční prostranství
Neřešena příprava pro rozšíření využití elektromobility ve veřejných prostranstvích a pro přípravu dobíjecí infrastruktury, požadujeme doplnit.
V popisu odůvodnění vegetačních prvků je uvedena řada implicitních zásad, požadujeme přeformulovat do explicitní podoby zásad a zařadit k zásadám.
Základní požadavky na řešení uličních prostranství striktně požadují oddělený chodník a nepočítají s možností řešení jako obytné zóny v jedné úrovni, což je v částech s nižší intenzitou dopravy vhodná možnost. Požadujeme řešení dílčích částí jako obytné zóny umožnit.
Nově vymezené parkoviště u polikliniky znamená rozsáhlá kácení vzrostlých stromů včetně kvalitních listnatých. Požadujeme namísto nového parkoviště u polikliniky umožnit mírné rozšíření stávajícího do prostor bez vzrostlých stromů.
Rozšíření parkoviště pro příměstské linky na Ládví je navrženo na úkor prostoru atraktivního pro jiné využití. V dlouhodobém horizontu zde bude autobusových linek naopak méně vzhledem k úpravám sítě tramvají a příměstské železnice. Požadujeme rozšíření parkoviště pro příměstské linky BUS na Ládví vypustit.
A.2.2. Nestavební blok
Požadujeme zásady rozdělit na zásady pro povolování staveb a procesní doporučení, nyní je obojí smícháno.
Požadujeme explicitně uvést možnost využít veřejná prostranství pro zasakování nebo retenci nebo shromažďování dešťových vod ze střech soukromých budov na základě dohody mezi vlastníkem objektu a veřejného prostranství.
A.2.3. Stavební blok
A.2.3.3. Stavební část stavebního bloku; zde jsou opakovaně relevantní připomínky již uvedené ke kapitole 200/ Kompozice.
Jsou zde uvedeny následující nekonkrétní zásady, které požadujeme zpřesnit, aby byly srozumitelné a posouditelné.
A. 2. 3. Stavební část stavebního bloku – obytné budovy, položka 06 – Bodové domy při Ďáblickém háji v okolí občanské vybavenosti (autor Jaroslav Maýr)
Zásadně nesouhlasíme s doplněním nového bytového domu na severovýchodním okraji Žernosecké louky (v návaznosti na Šimůnkovu ulici) či s jakoukoliv bytovou výstavbou místě Žernosecké louky. Místní občané se již v roce 2016 ostře vymezili proti přeměně louky ve veřejný park, žádají zachovat stávající stav bez jakékoliv další bytové výstavby.
Karty urbanistických prvků
Připomínky uvedené výše se týkají i konkrétních míst na kartách, ale nejsou již znovu opakovány.
NO1 Centrum Ládví; V10 Centrum Ládví
Je zde uveden požadavek na zachování průhledů, ale je nejasně popsané, jaké průhledy zachovat, požadujeme doplnit.
Chybí popis hodnot staveb k zachování (např. loubím, kde již částečně došlo k rušení u OC Ládví) požadujeme doplnit.
Chybí úplně zásady pro funkce objektů a aktivity ve veřejných prostranství – které znamenají nastavení, jaké to má být centrum v hierarchii polycentrického systému a které funkce jsou naopak nežádoucí (např. herny a kasina), požadujeme doplnit.
N04 Předprostor Ďáblického hřbitova
Detail veřejného prostranství je navržen pouze se smíšenou stezkou pěších a cyklistů namísto chodníku při jedné straně obou ulic a tím potvrzuje současné konfliktní řešení, zároveň odstraňuje krátký řadící a připojovací pruh při odbočení z ulice Žernosecká vpravo do ul. Ďáblická hrozí tak ve špičce blokace autobusů MHD vozidly odbočujícími vlevo. S tímto řešením nesouhlasíme a požadujeme jeho přepracování. Obecně je tento prostor včetně předprostoru hřbitova mnohem spíše úlohou pro architektonickou soutěž, než sporná zástavba v ul. Davídkova. Jako dostatečné řešení tak vnímáme pouze stanovení zásad pro soutěžní zadání.
V11 Okrsková centra Frýdlantská, Šimůnkova, tanvaldská a Čumpelíkova
Chybí popis hodnot staveb k zachování a obnovení (např. markýz a loubí, kde již došlo k rušení u Včely Tanvaldská a mělo by být obnoveno) požadujeme doplnit.
Chybí úplně zásady pro funkce objektů a aktivity ve veřejných prostranství – které znamenají nastavení, jaké to má být centrum v hierarchii polycentrického systému, požadujeme doplnit.
V14 Ostatní areály vybavenosti (zdravotní středisko, speciální MŠ a ZŠ, domov seniorů, koupaliště)
Chybí úplně zásady pro funkce objektů, požadujeme doplnit.
V15 Bývalé klubovny uvnitř Čtverců
Chybí úplně zásady pro funkce objektů tak, aby fungování zapadalo do charakteru čtverce, požadujeme doplnit.
PŘÍLOHA: KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY K JEDNOTLIVOSTEM ANALÝZ A NÁVRHU ÚZEMNÍ STUDIE
Konkrétní připomínky k analytické části
Zde jsou uvedeny konkrétní nepřesnosti analýz. Nedatovaná analytická část byla zpracována CCEA MOBA před vydáním knihy o sídlišti Ďáblice. Tradované, ale nepřesné údaje, jejichž poznání publikace vydaná v roce 2019 posunula, by měly být aktualizovány.
⮊ V úvodu je uveden chybný počet obyvatel, respektive není zřejmé, že se údaj vztahuje k jinak vymezenému území.. Původně plánovaná rozloha sídliště pro 27 500 obyvatel zahrnovala i část Střížkova, která byla stavěna v I. etapě. a není součástí řešeného území územní studie. Odborníci často dnes omezují sídliště pouze na centrální část bez jižního výběžku Slovanky, deskového domu v Batličkově (pohledově ukončovala SJ osu souboru), někdy i bez části nad Žernoseckou. Jedná se o nevhodné (byť časté) zjednodušení a přesné součty nepřesných čísel (vztahujících se k odlišným množinám). Kniha o sídlišti Ďáblice tento omyl osvětlila. Pokud budou číselné údaje ponechány, je třeba uvést korektně, že byla zmenšena i plocha, z níž je současný údaj vypočten.
⮊ V části A.1 výkrese HISTORIE A URBANISTICKÁ STRUKTURA je použita špatně rozlišitelná barevnost plochy náměstí mají téměř identickou barvu jako OV 5+NP, jezírko jako 3-4NP.
⮊ V části A.4. je v úvodní přehledné situaci nepřesně vyznačeno vedení stávajících cyklotras; např. cyklotrasa A 283 není uvnitř sídliště přesněji vyznačena příslušnou linkou, trasa A 289/A283 je ve skutečnosti vedena podél severní strany komunikace Žernosecká. Chybí komentář k provedení této trasy, která byla realizována v rozporu s Technickými podmínkami ministerstva dopravy a pro vznik dopravních kolizí s chodci a v místech křížení i s vozidly nebezpečně. Dále chybí vyznačení cyklostezky A283 ulicí Burešova. Obecně by měl výkres popisovat fyzickou podobu infrastruktury a ne vymezení cyklotras.
⮊ V části A.4.1 (širší vztahy) je třeba zpřesnit, že obyvatelé sídliště nemají námitky proti zastávkám vnitroměstské dopravy (autobusy řady 100 a 200), ale vůči zavedení linek příměstské dopravy (autobusy řady 300 a více) až do sídliště, zejména pak komplikace spojené s jejich konečnou zastávkou na Ládví.
⮊ V části A.5.4 (obchod a služby) není explicitně popsáno původní okrskové rozčlenění sídliště, které je součástí základního komfortu bydlení v místě. Dosavadní provoz okrskových center také dokazuje ekonomickou životaschopnost, dokonce přes zanedbání údržby ze strany současného vlastníka. Pouze objekt ve Frýdlantské ulici je z hlediska využití problematický
⮊ V části A.6.2 (sběr odpadu) je chybně uvedeno, že místa a přístřešky pro sběr směsného odpadu jsou v gesci vlastníků jednotlivých domů. Všechna místa i přístřešky se nacházejí na plochách ve vlastnictví města, domům nepatří. Souhlasí, že vzhled a údržba nejsou koordinovány a celkový stav je nedobrý.
⮊ V části A.8 (majetkoprávní vztahy) je ve výkrese vhodné odlišit majetek hl. města Prahy, svěřený Městské části Praha 8, od majetku spravovaného přímo hl. městem Prahou.
⮊ Kapitoly A.10 HODNOTY V ÚZEMÍ a A.11 PROBLÉMY V ÚZEMÍ dle obsahu na stranách 81-89 zcela chybí, stejně jako avizovaný závěr. Po s. 80 následuje s. 93 se seznamem příloh. Mezi obsahem a vlastním textem je rozpor.
Konkrétní připomínky k návrhové části
Schémata v textové části nemají legendy a značky a barvy tak nejsou bez zdlouhavého vyhledávání ve výkresech srozumitelné.
⮊ Text zásad opakovaně používá požadavek na aktivní parter, aniž je tento termín definován, je třeba definici či odkaz na ni doplnit.
⮊ A.2. Struktura území 100/Krajina – je zde zmiňován Přírodní park Ládví a Přírodní park Okrouhlík. Z hlediska ochrany přírody jsou pouze části obou těchto parků přírodními památkami; pokud jde o vymezení celého území přírodě blízkého charakteru, je vhodnější označení lesopark, kde není terminologický konflikt s ochranou přírody.
⮊ A.2.1. Uliční prostranství – uveden požadavek: Šířka vozovky pro pohyb vozidel je počítána 2,5 m s výjimkou ulic, kde se dá předpokládat pohyb větších vozidel. Pravděpodobně se jedná o šířku jízdního pruhu v obousměrném dvoupruhovém uspořádání komunikace.
⮊ A.2.1. Uliční prostranství – uveden požadavek: Pro veškeré výsadby ve veřejném prostoru je potřeba použít takové dřeviny, které jsou slučitelné s lokálními podmínkami (stín/světlo, tolerance k zasolení, klima, setí, kvetení a údržba, hloubka kořenů, šířka koruny, výška). Za adekvátní jsou považovány stromy s výškou nasazení koruny minimálně 3 m tak, aby byl zajištěn dostatečně velký podchozí prostor. Standard pro alejové stromy je 2,5m a to i pro podjezdnou výšku vozidel.
⮊ A.2.1. Uliční prostranství – nejasné, co znamená požadavek řešit plochu s ohledem na specifika přilehlých modernistických staveb (v případě okrskových center je třeba řešit prostor společně), je třeba zpřesnit.
⮊ A.2.3.3. Stavební část stavebního bloku – je zde uvedeno několik nekonkrétních a neposouditelných zásad:
▪ Obytné objekty: Převážně monofunkční (min. 70 % bydlení), s možností realizace lokálního aktivního parteru; možné provedení horizontální podnože do výšky max. 3 NP, jde-li o jeden vybavenostní celek (např. poliklinika, garáže, …).
▪ Obytné objekty: Výrazný vertikální rozměr.
▪ Objekty vybavenosti — Výrazný horizontální rozměr (často podpořen prvky fasády – krytá loubí).
